Gaslighting je psychologická emoční manipulace, která dokáže zpřetrhat pevné nitky vnímání a sebedůvěry oběti. Za touto zákeřnou taktikou stojí systematické podkopávání jistoty v to, co člověk skutečně zažívá. Nová studie odborníků provedená v roce 2025 přináší unikátní pohled na tento fenomén, když tvrdí, že není chyba na straně oběti. Ohrožen je podle vědců prakticky každý, kdo důvěřuje nesprávnému člověku.
Nová studie odborníků z McGill University a University of Toronto přináší hlubší porozumění fenoménu gaslightingu, psychologické manipulace, která dokáže rozvrátit vnímání vlastní reality a sebevědomí oběti. Tato taktika je běžně spojena s emocionálním zneužíváním, kdy pachatel systematicky podkopává realitu své oběti. Tedy snaží se rozbořit důvěru oběti v to, co opravdu vnímá a zažívá. Vědci v čele s doktorandem Willisem Kleinem gaslighting nově popisují jako proces učení, jehož základem je snaha mozku minimalizovat tzv. „chyby v předpovědi“ – to jsou momenty, kdy se očekávání v mysli nesetkávají s realitou.
Co jsou chyby v předpovědi?
Mozek neustále sleduje informace z okolního světa a snaží se předpovídat, co se stane dál. Když se však realita nebo chování blízké osoby nečekaně změní a nesedí s našimi očekáváními, vzniká právě tato chyba v předpovědi. Gaslighter tyto překvapivé situace zneužívá tím, že oběť přesvědčuje, že chyba je na její straně, například tím, že jí připisuje špatné vnímání či paměť. Tento opakovaný proces přiměje mozek oběti přizpůsobit se novým, zkresleným interpretacím reality, což vede k narušení důvěry ve vlastní smysly a sebedůvěru. Jinými slovy, manipulátor „učí“ mozek oběti pochybovat o vlastní realitě, čímž systematicky oslabuje její psychickou odolnost a jistotu.
blogový seriál o závislých vztazích
Jako příklad ze života by mohl posloužit scénář běžného partnerství. Představte si, že žena si jasně vzpomíná, že minulý týden spolu se svým partnerem dojednali důležitý výlet na víkend, který měla potvrdit v diáři. Když přijde čas odjezdu, partner tvrdí, že žádná dohoda neexistovala a žena si to celé vymyslela, možná ji přesvědčuje, že je příliš unavená, přepracovaná nebo že si to jen představovala. Přestože má žena v diáři zápis, partner popírá, že by se něco takového stalo, a navíc jí začíná vyčítat, že je přehnaně citlivá nebo halucinuje. Postupně žena začne zpochybňovat svou paměť, pocity a vnímání reality. Tento neustálý tlak, kdy jí partner stále vykládá, že se mýlí, že si něco vymyslela nebo že je příliš emotivní, oslabuje její sebedůvěru a nutí ji přijmout jeho verzi událostí jako pravdu. Takové opakované zpochybňování skutečnosti, které postupně narušuje její důvěru v sama sebe, je přesně tím, čím se projevuje gaslighting v praxi a ukazuje, jak může manipulace zcela ovlivnit psychickou rovnováhu člověka.
Gaslighting, fenomén pokřivení důvěry
Klein a jeho kolegové podrobili gaslighting detailnímu teoretickému rozboru, ve kterém tento jev chápou jako pokřivení důvěry ve vztazích. Pachatel využívá fakt, že mozek spoléhá na předvídatelnost chování blízkých lidí, aby si udržel stabilní obraz světa a sebe sama. Jakmile se ale tato důvěryhodná osoba začne chovat nečekaně a zmateně, oběť je svými reakcemi překvapena – a pokud přitom slyší, že chyba je na její straně, začíná pochybovat o svém vnímání. Tento proces postupně podkopává jistotu v realitu a může vést ke stavu, který vědci nazývají „epistemickou nekompetentností“ – hlubokou nejistotou v porozumění vlastnímu světu i sobě samému.
Nový model tedy gaslighting nevidí jako známku slabosti nebo chyby oběti, ale jako důsledek zneužití skutečné a zcela přirozené potřeby člověka spoléhat se na své blízké, kteří spoluvytvářejí jeho vnímání toho, co je pravda. To znamená, že tato manipulace může postihnout prakticky kohokoli, kdo důvěřuje nesprávné osobě. Důležitý je nejen samotný vztah, ale i opakující se vzorce nečekaného chování a neprávem připsané viny, které oběť odcizují od vlastního úsudku a vědomí.
Studie, publikovaná v časopise Personality and Social Psychology Review, vychází z moderních poznatků o fungování mozku, sociální interakci a vývoji sebevědomí. Výzkum využívá integrovaný přístup zahrnující teorii predikční chyby, symbolický interakcionismus i výzkum vazebných vztahů, díky čemuž nabízí komplexní pohled na to, jak společenské vztahy formují naše chápání světa i sebe sama. Autoři poukazují, že gaslighting je zvlášť destruktivní právě proto, že je založen na tom, co je pro člověka fundamentální – na důvěře a potřebě sociálního potvrzení reality.
Důvěra i sociální důkaz nástrojem manipulace
Zároveň vědci hledají cesty, jak tímto poznáním zlepšit podporu obětí a rozvinout intervence, které by dokázaly vzbudit sebedůvěru a kritické myšlení. Zajímá je i to, jaké osobnostní rysy zvyšují náchylnost k gaslightingu, což by mohlo pomoci při prevenci a léčbě jeho důsledků. Tento nový teoretický rámec zveřejněný v roce 2025 tedy nejen objasňuje, proč je gaslighting tak účinný, ale i jak se mu lze bránit.
V běžném životě to znamená, že každý může čelit situaci, kdy mu někdo záměrně nebo nezáměrně otřese pocitem jistoty a skutečnosti. Připomíná to, že lidské vnímání není pevně dané, ale je to něco, co spoluvytváříme s našimi blízkými, a pokud se tento vztah stane nástrojem manipulace, hrozí ztráta schopnosti vnímat sami sebe pravdivě. Porozumění tomuto procesu gaslightingu může přinést větší uvědomění a poskytovat ochranu před tlaky, které vás mohou odvést od vlastní reality a sebeúcty.
Výzkum Kleina a jeho kolegů tak zásadně doplňuje současné chápání psychologických manipulací. Ukazuje, že gaslighting nemá být vnímán jen jako osobní slabost nebo problém oběti, ale jako komplexní společenský a neurokognitivní fenomén, který zasahuje do základů naší důvěry v ostatní i v sebe samé. Pomáhá tak demystifikovat tento pojem a otevírá cestu k lepší ochraně a pomoci těm, kteří touto zákeřnou taktikou trpí.
Zdroj:
Klein, W., Wood, S., & Bartz, J. A. (2025). A Theoretical Framework for Studying the Phenomenon of Gaslighting. Personality and Social Psychology Review, 3 June 2025.
