BLOG – Zrovna jsem si pročítala svoje blogové články na téma vztahy s narcisty a psychopaty. Přemýšlela jsem o tom, jakým způsobem tato témata zpracovávat, jaké následky to na mě zanechalo a jakým způsobem se vlastně podělit o to, jak se člověku promění pohled na svět po vztazích s komplikovanými jedinci.
Dospěla jsem k závěru, že člověk, který zažije gaslighting, což je přepisování reality, a který zažije psychologické násilí ve formě manipulací, jako je triangulace a soustavné předhazování dalších lidí, které jsou použity jako zbraň, nezůstane nikdy stejný. Protože ztratí svoji nevinnost a ztratí naivitu, se kterou vstupoval do vztahu. Už nemá otevřené srdce jako kdysi a vždycky už bude poznamenaný. Ale ten největší strach, který může mít, spočívá v tom, že nechce potkat dalšího psychopata nebo narcistu. Takový strach může být paralyzující. Dokonce i v případě, že už dalšího narcistu nepotká.
Jedná se o to, že na začátku vztahu je každý milý, každý člověk se snaží zapůsobit dobře na druhé lidi. Takže se to může projevovat jako bombardování láskou a přehnaná idealizace. Problém ale nespočívá v tom, jestli to skutečně je idealizace a bombardování láskou. Jde spíše o to, abychom kolem sebe neviděli pouze psychopaty a narcisty. Všimla jsem si, že existuje takzvané kognitivní zkreslení, které zapříčiňuje to, že oběti narcistického zneužívání, které měly špatnou zkušenost, mohou vidět kolem sebe narcistické rysy, i když si jich do té doby příliš nevšímaly. Je to způsobeno tím, že se na narcistické rysy začaly více zaměřovat. Neznamená to, že by nutně neměly pravdu.
Psychologie funguje i tak, že v obou případech, když něčemu věříte, tak máte pravdu. To znamená, že pokud máte pocit, že jsou kolem vás pouze narcisté a psychopati, tak kolem vás pravděpodobně jsou – ale ne doopravdy, jsou ve vašich nejhorších obavách, i když už žádné nebezpečí nehrozí. Pokud máte tendenci věřit, že kolem vás takoví lidé nejsou nebo se kolem vás tolik nepohybují, tak je to taky pravda.
Tím chci říct, že kognitivní zkreslení po zneužití narcistou může být dost významné a může také přispívat k další sociální izolaci. Ale zároveň se to nedá nikomu vyčítat, protože narcistů může být hodně. Ale i kdyby jich hodně nebylo, tak je problém v tom, že tito narcistní lidé dokážou velmi specificky vycítit, kdo už prošel nějakým narušením hranic v minulosti, a tudíž nemají tak velký problém vycítit dokonalou oběť. Takovou, která by se dala zneužívat a u níž by bylo možné překračovat hranice. Proto je tak důležité nastavit si správně hranice, a to je úplně nejvíce klíčová věc. Protože i když člověk potká narcistu, tak hranice jsou ochranné. Tyto hranice mezi lidmi jsou velice důležité, protože právě ony dávají větší pocit bezpečí.
Ztráta nevinnosti se projevuje také tak, že nemusíte věřit lidem kolem sebe, můžete častěji očekávat, že budete mít štěstí na dalšího psychopata nebo narcistu. Což ale potom může vést k vysoké nedůvěře a paradoxně tato nedůvěra potom bude motivovat ony lidi k tomu, aby se začali chovat nevhodně nebo aby začali dělat to, co přesně nechcete, aby dělali, protože tak funguje i reverzní psychologie. Proto by se lidem nikdy nemělo říkat, co nechcete, aby dělali, ale měli byste je jen pozitivně motivovat. Znamená to mimo jiné i to, neříkat zbytečně lidem o svých negativních zkušenostech a říkat jim spíše to, že jste tu negativní zkušenost s psychopatem měli, ale překonali jste ji a ten psychopat z vašeho života byl vypuzen, a tudíž slouží pouze jako negativní příklad.
Problém je v tom, že člověk, který má následky po zneužívání narcistou, se může častěji zaměřovat právě na to, co nechce, ve snaze vyhnout se tomu nejhoršímu zneužívání, takže zbytečně může vidět typické rysy i tam, kde je to třeba jen obyčejný egoismus. Potom to v něm vyvolá větší vlnu strachu z toho, že by se celý cyklus zneužívání mohl zase zopakovat. Takže následků po narcistickém zneužívání může být hodně, ale jedním z nejzásadnějších momentů je uvědomit si, že nemusí být všude a že ne všechno, co se tváří jako narcismus, musí být ve skutečnosti narcismus. A je vhodnější se zaměřovat na to, co by mohlo být dobré, a ne na to, co bylo špatné.
V podstatě po narcistickém zneužívání musíte přepsat i vnímání svojí reality, protože díky posttraumatu můžete trpět zvýšenou pozorností a vyšší citlivostí na okolní podněty. To neznamená, že tam není potenciálně nebezpečí; znamená to pouze to, že vnímáte zbytečně lidi kolem sebe mnohem nebezpečnější, než ve skutečnosti jsou. Je to typické pro někoho, kdo byl zneužívaný, ale zároveň to může přispívat k sociální izolaci.
