V posledních letech se stále častěji setkáváme s fenoménem, který ohrožuje psychiku lidí na zcela nové úrovni. Psychošmejdi, jak se jim často říká, jsou jednotlivci či skupiny, které využívají rostoucí poptávku po psychologických službách k tomu, aby nabízeli nekvalitní nebo dokonce škodlivé poradenství. Tito samozvaní odborníci na duševní zdraví se stávají nebezpečným trendem, který může mít vážné důsledky pro ty, kdo hledají pomoc v těžkých chvílích.
Představte si situaci: člověk, který se potýká s úzkostí nebo depresí, zoufale hledá podporu. Na internetu narazí na atraktivní webové stránky slibující rychlé řešení jeho problémů. Nabídky kurzů, terapií či koučinku působí profesionálně a lákavě. Mnozí psychošmejdi se dokonce chlubí neexistujícími certifikáty nebo falešnými referencemi. Ve skutečnosti však jejich metody často postrádají jakoukoli odbornou oporu a mohou klientům způsobit více škody než užitku. Podle klinického psychologa Radka Ptáčka je problém psychošmejdů v Česku alarmující. Tisíce těchto „parazitů“, jak je nazývá, využívají mezery v legislativě a absenci regulace psychologických služeb. Mnoho z nich nemá adekvátní vzdělání ani výcvik, přesto se prezentují jako terapeuti či koučové. Tento stav je důsledkem absence centrální organizace či komory, která by jasně definovala standardy pro poskytování psychologické péče.
Dalším faktorem, který přispívá k rozmachu psychošmejdů, je aktuální společenská situace. Kolektivní trauma po pandemii COVID-19 zanechalo hluboké stopy na duševním zdraví mnoha lidí. Studie Americké psychologické asociace ukazují, že dlouhodobý stres způsobený pandemií vedl k nárůstu duševních potíží napříč generacemi. Tento nárůst poptávky po psychologických službách vytvořil prostor pro různé nepoctivé praktiky. Je však důležité si uvědomit, že psychošmejdi nejsou jediným faktorem ohrožujícím psychiku lidí. Rychle se měnící svět přináší nové stresory – od ekonomické nejistoty přes klimatické změny až po technologický tlak sociálních sítí. Zvláště mladší generace čelí vysoké míře úzkosti a depresí, což potvrzují i nedávné průzkumy. Přestože stigma kolem duševního zdraví postupně mizí, mnoho lidí stále nemá přístup k odborné péči kvůli vysokým nákladům nebo nedostatku kvalifikovaných terapeutů.
Jak se tedy chránit před psychošmejdy? Klíčem je informovanost a kritické myšlení. Při hledání pomoci je třeba ověřovat kvalifikaci odborníků – například zda mají akreditované vzdělání a členství v profesních organizacích. Dále je dobré vyhýbat se příliš lákavým slibům rychlého uzdravení nebo univerzálních řešení. Odborné služby by měly být založené na vědecky podložených metodách a individuálním přístupu.
Příklady psychošmejdů a jejich praktik
Psychošmejdi jako samozvaní odborníci často využívají důvěřivosti lidí, kteří hledají pomoc v těžkých životních situacích. Následující příklady ilustrují, jak konkrétně mohou psychošmejdi ohrožovat psychiku lidí. Jedním z příkladů je případ lékaře, který pořádal terapeutické kurzy bez jakéhokoliv relevantního vzdělání. Reportérka serveru iROZHLAS.cz se pod skrytou identitou zúčastnila jednoho z těchto kurzů a odhalila, že nabízené metody byly nejen neodborné, ale potenciálně škodlivé. Tento lékař sliboval rychlé výsledky v léčbě úzkostí a depresí, avšak jeho přístup postrádal jakoukoliv vědeckou oporu. Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) upozorňuje, že podobné případy nejsou ojedinělé a počet stížností na podobné šarlatány roste.
Dalším příkladem je fenomén online kurzů a koučinku, které se po pandemii COVID-19 rozšířily jako houby po dešti. Mnozí z těchto „koučů“ si vytvořili profesionálně vypadající webové stránky a prezentují se jako odborníci na psychoterapii nebo osobní rozvoj. Ve skutečnosti však nemají žádné relevantní vzdělání ani praxi. Psychoterapeutka Dominika Čechová upozorňuje, že tito lidé často pracují mimo jakoukoliv odbornou asociaci, což znamená, že nejsou pod žádnou kontrolou a jejich činnost je prakticky nepostihnutelná. Specifickým problémem jsou také různé esoterické praktiky maskované jako terapie. Například některé kurzy slibují „energetické čištění“ nebo „odblokování traumat“ pomocí metod, které nemají žádnou vědeckou oporu. Tyto praktiky mohou být nejen neúčinné, ale dokonce i nebezpečné – například pokud klienti přestanou vyhledávat skutečnou odbornou pomoc a spoléhají na tyto alternativní přístupy.
Psychošmejdi často využívají toho, že lidé nejsou schopni rozlišit mezi kvalifikovaným odborníkem a šarlatánem. Proto je důležité dbát na ověřování kvalifikace a členství v profesních organizacích u každého terapeuta nebo kouče. Zároveň je nezbytné zvyšovat povědomí veřejnosti o tom, jak poznat kvalitní psychologickou péči. Psychošmejdi jsou jen jedním z mnoha symptomů širší krize duševního zdraví, která nás dnes obklopuje. Společnost musí nalézt způsoby, jak zajistit dostupnou a kvalitní péči pro všechny potřebné – od legislativních změn až po podporu prevence a osvěty. Duševní zdraví není luxus; je to základní právo každého člověka.
Zdroje:
- Americká psychologická asociace: Stress in America™ 2023
- Pew Trusts: America’s Mental Health Crisis
- Český rozhlas: Pozor na šmejdy v psychologii
- Seznam Zprávy: Katastrofická situace. Máme tu tisíce psychošmejdů
- Mental Health America: 2024 State of Mental Health in America Report
- iROZHLAS.cz: Pozor na šarlatány, varuje psychoterapeutka
- Český rozhlas: Psychošmejdi – šarlatáni na poli psychoterapie
