Když se úzkost stane vězením: Jak vypadá život s panickou poruchou?

Představte si, že nakupujete v rušném obchodě, vybíráte si potraviny do košíku a cítíte se relativně klidně. Náhle, bez varování, se vám rozbuší srdce, lapáte po dechu a máte pocit, že se svět kolem vás hroutí. Vteřiny se zdají být nekonečné a vy se ptáte sami sebe, co se s vámi děje. Pro mnoho lidí je to jen nepříjemná představa, ale pro ty, kteří žijí s panickou poruchou, je to krutá realita, s kterou se musejí potýkat den co den.

Život s panickou poruchou se podobá jízdě na horské dráze, kde vrcholy euforie a klidu střídají strmé pády do propasti děsu a úzkosti. Není to jen občasný pocit nervozity před důležitou událostí, ani mírné obavy z neznámého. Panická porucha je stav, kdy se úzkost stává všudypřítomným stínem, který zatemňuje radost a klid v duši. Lidé, kteří s ní žijí, se ocitají v bludném kruhu strachu ze strachu. Prožívají opakující se panické ataky, které přicházejí nečekaně a bez zjevného důvodu, a mezi atakami se neustále obávají dalšího záchvatu. Tato neustálá ostražitost a strach pak limitují jejich životy v mnoha ohledech.

Co se děje s tělem a myslí během panické ataky?

Představte si, že se ocitnete v situaci ohrožení života. Tělo reaguje automaticky: srdce bije rychleji, dech se zrychluje, svaly se napínají a smysly se zbystřují. To je přirozená reakce „útěk nebo boj“, která nám v nebezpečných situacích pomáhá přežít. U člověka s panickou poruchou se však tato alarmující reakce spouští i v naprosto bezpečných situacích. Dojde k falešnému poplachu, kdy tělo reaguje, jako by bylo v ohrožení, ačkoli ve skutečnosti žádné nebezpečí nehrozí. To se projevuje silnými tělesnými příznaky, jako je bušení srdce, pocení, třes, dušnost, závratě, nevolnost a pocity derealizace či depersonalizace, kdy se člověk cítí odtržený od reality nebo od sebe sama.

„Bojím se, že se zblázním, umřu, nebo že ztratím kontrolu,“ popisuje pocity během ataky paní Jana, která s panickou poruchou žije již několik let. Je pro ni těžké vysvětlit lidem, co se s ní děje, protože panické ataky jsou neviditelné a těžko pochopitelné pro ty, kteří je nikdy nezažili. Lidé s panickou poruchou se často cítí osamělí a nepochopení, protože jejich úzkost není racionální a nedá se jednoduše „vymluvit“ nebo „přemoct“. Kritické poznámky okolí typu „vzpamatuj se“ či „to je jen v tvojí hlavě“ jim nijak nepomáhají, spíše naopak, prohlubují jejich pocit viny a hanby.

Jak se dá s panickou poruchou žít plnohodnotný život? Důležité je uvědomit si, že panická porucha není slabost ani selhání, ale reálný zdravotní stav, který se dá úspěšně zvládat. Existuje mnoho strategií, které mohou lidem s panickou poruchou pomoci. Jednou z nich je například práce s dechem. Hluboké a pomalé dýchání může pomoci zklidnit tělo a zmírnit fyzické příznaky ataky. Další možností je mindfulness, neboli všímavost, která učí člověka vnímat přítomný okamžik a snižovat tak úzkost z budoucnosti a strach z dalších atak. Pravidelný pohyb a zdravý životní styl také hrají důležitou roli v celkové pohodě a odolnosti vůči stresu.

Důležité je nezůstávat s panickou poruchou sám. Otevřená komunikace s blízkými a sdílení pocitů může výrazně ulevit a snížit pocit izolace. Hledání podpůrných skupin a komunit lidí s podobnými zkušenostmi může být rovněž velmi prospěšné. Vzájemné sdílení a pochopení pomáhají odbourávat stigma a pocity osamění, které panickou poruchu často doprovázejí. Navzdory obtížím, které panická porucha přináší, je důležité neztrácet naději a uvědomit si, že s vhodnou podporou a strategiemi je možné žít plnohodnotný a spokojený život.

Život s panickou poruchou je bezesporu náročný a vyžaduje odvahu a vytrvalost. Je to neustálý boj s vnitřním nepřítelem, který se probouzí v nejméně očekávaných chvílích. Ale i v této náročné situaci existuje světlo na konci tunelu. S pochopením, trpělivostí a vhodnými strategiemi se dá naučit s panickou poruchou žít, a dokonce i najít vnitřní sílu a odolnost, o které člověk dříve ani netušil. Klíčem k úspěchu je nevzdávat se a aktivně hledat cesty, jak se s touto výzvou vyrovnat a znovu nalézt ztracený klid a radost ze života.

Zdroje:

• Americká psychiatrická asociace. (2013). Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM-5). Washington, DC: Americká psychiatrická asociace.

• Bandelow, B., Michaelis, S. (2015). Panic disorder: Current concepts and evidence-based treatment. World Psychiatry, 14(2), 139–149.
• Craske, M. G., & Barlow, D. H. (2014). Mastery of your anxiety and panic: Therapist guide for anxiety and panic (5th ed.). Oxford University Press.